Gil-galad ze Štatlu Veselá Elfská III. věk
Poetické Hudební Společenstvo Složeno 2020
Nutno podotknout, že v profesorově díle zatím chybí jeden, neprávem či díky značnému zaneprázdnění opomíjený, a přesto výrazný, dialekt. Abychom toto nedopatření náležitě odčinili, předkládáme verzi známého zpěvu o Gil-galadovi v brněnském hantecu.
Gil-galad (ze štatlu)
1.
Gil-galad béval elfů king,
než do něj Sauron kolbnó břink.
Betálnó míval tehdá zem,
jak plac mezi Priglem a Špilasem.
2.
Špicové dlóhé mesr bral,
s helmó na budce šajnil v dál,
a pancr-vohoz, jo, bylo hej,
šíld mega vošternovanej.
3.
Jednó však kamsi zmizel pali...
Kam? Hafo borců klíny valí,
gómó, že Mordorem fčil pluje,
toť flek, kde zoncna nerumpluje.
Malý doprovodný slovníček:
kolbna - palcát (patrně z něm. die Kolben)
betálné - nádherný, výborný
plac - místo, prostor
Prigl - brněnská přehrada
Špilas - brněnský kopec a hrad Špilberk
špicové - perfektní, dokonalý
mesr - núž, čepel
budka - hlava
šajnit - blýskat se, zářit
pancr-vohoz - brnění
šíld - štít, pavéza
vošternovanej - pokrytý hvězdami (patrně odvozeno z něm. der Stern)
pali – pryč
hafo – mnoho
borec - muž, člověk
valit klíny - namlouvat, obloudit
gómat - vědět, znát
fčil - nyní
flek - místo
zoncna - slunce
rumplovat - zářit, pálit (typicky o slunci)
