Bitva pěti armád Bojová Hobití III. věk Epická

Falešné společenstvo Složeno 2013 Nahráno 2014

Pisen

Vlastně už nevím přesně, proč jsem si vzala na hrb zrovna takový velký úkol, jakým bylo muzikálové pojednání obrovské Bitvy pěti armád. Na jedné zkoušce k Hobitovi se ukázalo, že na tomhle místě příběhu zatím zeje veliká díra a nikdo jiný se do úkolu zaplnit ji moc nehnal. A já miluji muzikálový žánr a ráda skládám „akční“ písně. Tak jsem se do toho uvrtala a pak si vzpomínám na mé zoufalství, když se mi všechny nekonzistentní pokusy a nápady ne a ne pospojovat v přijatelnou píseň…

Požádala jsem o pomoc Laega. BPA byla vlastně poslední píseň, která ze své větší části vznikala v našem půjčeném domečku v Lomničce, kde jsme ji smolili ve světle svíček podobně, jako kdysi Konfrontaci pro pásmo o Fëanorovi – slepováním jednotlivých nápadů za sebe a následným domýšlením „můstků“ mezi nimi. A mě nakonec napadlo, jak to celé „zastřešit“ jedním obloukem, nebo spíš kruhem, aby celé dílo, které se mezitím rozrostlo do nabubřelých několika stran, mělo jednotící element – aby se přes to všechno, co se v něm událo, vlastně vrátilo do výchozího bodu – a neslo s sebou z této cesty pointu a poučení. Tímto jednotícím elementem je Drozd. Drozd na začátku začíná nevinným štěbetáním, že nese novinu o tom, že byl zabit drak. Thorina tato zpráva vpravdě zaujme a spustí kolotoč dalších událostí, které nejsou zrovna vizitkou kladného a moudrého hrdiny. Jak ale víme, Thorin se ze své dračí nemoci na poslední chvíli probere, nicméně podlehne smrtelným zraněním, která v bitvě utržil. Před tím se však stihne napravit a tak nakonec Drozd může roznést na svých křídlech další novinu o tom, že proběhla bitva, kde sice padlo mnoho reků, ale ve které je možno najít i něco dobrého – vždyť spojila čtyři kvůli pokladu rozhašteřené národy (armády) proti společnému nepříteli. A že Thorin, Král pod Horou, poznal skutečnou cenu „svého“ pokladu.

Úplně první bylo samozřejmě studium této bitvy a vypracování podrobného zápisu a nákresů kdo kdy kde co dělal, kam odkud a na koho padl apd. S prvním hudebním motivem a částí textu potom přišel Laeg – a byl to motiv „Teď splní se příběh dlouhý, teď jdeme si poklady vzít“ – a původně (než mě se v mysli vynořil Drozd) to měl být začátek. Nakonec se BPA skládá z 5 hlavních motivů, dvou meziher a dohry. Další čtyři motivy jsou mé a texty do nich potom vznikaly cca na půl. Např. úsměvná věta, kdy Bilbo drží Prsten a při pohledu na bitevní vřavu prohlásí: „tak už se bijou, mí proti cizím, tady jde o krk, já radši mizím“ (znalí vědí, že Prsten navlékne a doslova zmizí) vznikl v autě, kdy jsme stáli v beznadějně zaseknuté koloně a přáli si prostě zmizet a projet zátarasy. Nejlepším tvůrčím prostředím bývají místa a situace, ze kterých se nemůžete dostat a ani dělat nic jiného, než bádat nad texty právě skládané písně. Jako na potvoru však v takových situacích nemíváte u sebe zrovna tužku a papír...

Pamatuji si ještě úsměvnou debatu o původním mým verši: „Však co se pokladu týká, vy nemáte na něm díl. Právo straní trpaslíka, jeho lid pod Horou žil.“ V té době skoro-právník Laeg proti tomu tvrdě protestoval ve smyslu, že PRÁVO NIKOMU nemůže STRANIT. Právo bytost (v tomto případě trpaslík) prostě MÁ. A právo patří bdělým – tedy ti, co se o něj starají, se ho obvykle dovolají. U těch, kterým je to jedno, se může stát, že se jim bude dít bezpráví. Ovšem při jednání před opevněním Ereboru se svých práv aktivně dovolávalo více stran – a nepochybně všechny nějaká měly. Jen Thorin si myslel, že veškerá práva na poklad má jen on (potažmo trpaslíci z Ereboru). No, takže věta vyla nakonec předělána na „právo JE JEN trpaslíka“ – a proč? To jsme taky debatovali – ne proto, že žil pod Horou, ale proto, že „jeho lid skvosty stvořil“.

Osobně mám nejraději vstupy Bilba, který mluví jakoby k sobě, na rozdíl od Thorina střízlivě přemýšlí a dovede pochopit jednání všech stran. Také chápe, k čemu tohle nesmyslné handrkování může vést a chce zabránit krvavé řeži. Donese nejcennější artefakt z celého pokladu elfům a lidem, aby měli před Thorinem lepší vyjednávací pozici. Doufá, že tím se všecko vyřeší. Jenže nepočítá s tím, že se situace ještě zkomplikuje příchodem temné strany, která se také vehementně přihlásí o Osamělou horu. Nebo se tím snad situace naopak zjednoduší? V tu chvíli se totiž stane to, že se původně rozdělení obléhatelé stanou jednotnou obrannou silou… No a hobit Bilbo to všecko sleduje a komentuje. Nejvíc jsem hrdá na ekvivalenci dvou veršů: před bitvou: „jak já bych si přál zmizet z temných zdí! Oheň by mě hřál a na rtech s písní….“ (napětí nepříjemné situace, doléhá k němu z tábora obléhatelů halas večerní zábavy a zář ohňů, na kterých se nepochybně peče večeře) a pak po bitvě: „jak já bych si přál vrátit se domů! Oheň by mě hřál a brandy k tomu…“ (napětí pominulo, teď už toužebně myslí jen na svou noru, kulatý krb, spíž a vinný sklípek – tyto hodnoty si hobit cení nad veškerý poklad Ereboru.)

Když jsem přinesla BPA poprvé na zkoušku, zavládlo zděšení. Bude to mimo jiné asi i tím, že jsem ji prezentovala vedle několikastránkového elaborátu s textem a akordy ještě asi 10 nákresy s barevnými kuličkami a šipkami. Spotřebovala jsem zase všechny lidi ve FS – nikdo nezůstal bitvy ušetřen. Někteří museli zvládnout dokonce dvojroli – Daniela jakožto skvělý a jedinečný Drozd a potom trpaslík z Dáinovy družiny, Nerion, jakožto Thorinův trpaslík – herold a Medděd tančící v bitvě kozáčka (což byl, mimochodem, jeho vlastní nápad a iniciativa) a Vilém jakožto Gandalf a potom Bolg prohravší duel s Thorinem. Thorina i s jeho nadutou pýchou skvěle ztvárnila Fallon, klaďase (kupodivu) Lemming (není tohle vlastně jeho dosud jediná kladná role?) Dáina s velkým nasazením Jana. Všichni byli také samozřejmě součástí „bitevního sboru“. A já si pohodlně hověla v roli Bilba – a poprvé si vyzkoušela hobití pohled na svět. Všichni kolem mě pracovali a já to komentovala :-)

Nesmím opomenout nástrojové obsazení. Původně jsem totiž byla přesvědčena, že se BPA neobejde bez nahraných základů, protože se mi prostě nedostávalo kytaristy. Ale zachránila to Hanka, která k nám zrovna v téhle době přibyla a chopila se odvážně vedoucí kytary do tohohle kusu. Jindra se chopil (netypicky) bubnu a Jixi kláves - rovněž pro ni netypického nástroje. A s ne zrovna jednoduchým partem pro příčku se zdárně poprala Půlka, která v té době s náma už nehrála na „plný úvazek“, ale dala se přemluvit a zneužít takto jednorázově. Tento part potom dokonce nahrála i ve studiu.

Hobita jsme v r. 2014 v létě opakovali na Festivalu Fantazie, kam už Půlka nemohla, a tak vyvstala otázka, co s mezihrami. A tu se zase nabídla záchrana Hanka, že by je vzala a hrála by je na altku. Tím ale nemohla hrát kytaru, což by byl větší problém, než chybějící mezihry. Ale naštěstí akorát mezi Tolkienconem v lednu a Festivalem Fantazie v červenci k nám přistoupilo mladé Bardě a nelehký osmiminutový kytarový part plný rytmických a tempových změn mu spadl do klína. Ovšem Bardě, jak víme, se kytary opravdu nebojí – koneckonců, nějakou má na klíně pořád. A zase to zafungovalo. A ve studiové nahrávce jsou nakonec kytary dvě – jak Hančin základ, tak Barděcí „blbinková“ kytara. A novinkou ještě je závěrečný vokál k dohře, oproti představením rozvedený a zahalený do vícehlasu stylu „Enya“.

BPA je součástí druhého CD Falešného společenstva s výběrem z pásma Hobit. Ovšem nahrávka na CD se malinko liší od té, kterou máte zde na Písních Středozemě. I mistr tesař se někdy utne, jak se říká, a přesně to se stalo mě, když jsem pečlivě kontrolovala master před zadáním zakázky lisovně. Kontrolovala jsem tón po tónu každou píseň. A opravila tam řadu chybek. A u té své jsem pak vtipně nechala celý jeden sbor vypnutý. Myslela jsem, že zešílím, když jsem na to přišla – samozřejmě pozdě. Předsevzala jsem si tedy, že až budeme CD dávat sem na Písně, tak nechám udělat nový mix a sbor pěkně zapneme. To jsem chtěla udělat teď na jaře 2017, nicméně rozhrabali jsme s panem zvukařem v r. 2014 nahrané podklady a kýžený sbor nenašli. Jsou věci mezi nebem a zemí, které prostě nepochopíme. Ten sbor mám zapsaný v nahrávacích tabulkách, zeleně odškrtnutý, jakožto nahraný a co víc – dokonce si pamatuju, jak jsme to za těma mikrofonama zpívali! Ale sbor nebyl. Prostě zmizel. Jako Bilbo z bitvy. Takže jsme využili jarního nahrávání písní pro tento web a sbor tam dohráli znovu. Takže konečně uslyšíte BPA tak, jak byla zamýšlena.

Navzdory prvotnímu zděšení nakonec všichni BPA nejen skvěle zvládli, ale dokonce si ji i oblíbili a každý jí dal něco ze sebe, čímž ožila. A myslím, že nejen členové FS. Byla jsem svědkem i toho, že se do ní odvážně pustili účastníci už nevím které tolkienské akce na večerním zpívání. Děkuji všem.

Elsa

Více



Autor písně

Eliška Nejedlá Eliška Nejedlá

Interpreti

autoři hudby a textu: Eliška Nejedlá (Elsa), Filip Burian (Laeg)
písňový cyklus: Hobit
nahráno: září a říjen 2014

kytary: Hanka Soukupová, Vojtěch Domin (Bardě)
zpěv a recitativy Thorin: Blanka Salmonová (Fallon)
zpěv a recitativ Bilbo: Eliška Nejedlá (Elsa)
zpěv a recitativy Bard: Michal Kára (Lemming)
zpěv Drozd: Daniela Binderová
zpěv Dáin: Jana Pažoutová
zpěv sbory: Vojtěch Domin (Bardě), Eliška Nejedlá (Elsa), Michal Kára (Lemming), Daniela Binderová, Jana Pažoutová, Hanka Soukupová, Jindřich Soukup
závěrečné vokály: Eliška Nejedlá (Elsa), Hanka Soukupová, Daniela Binderová, Jana Pažoutová, Kristina Nohavicová (Orsejka)
recitativ Gandalf: Vilém Maršík
recitativy nepojmenovaných postav: Vojtěch Domin (Bardě), Hanka Soukupová, Ondřej Janovský (Nerion)
příčná flétna: Karolína Vyskočilová (Půlka)
buben: Jindřich Soukup, Eliška Nejedlá (Elsa)
triangl: Jana Pažoutová

mix, mastering, zvukové efekty: Vlastimil Červenka