Útěk do Rómenny Píseň lidí II. věk Epická

(A) Východ je Váš, tak mocný pán
musí být vyvolený.
Ó, vládce náš, ubohý kmán
strachem je rozechvěný.

(B) Posloucháme, přání máme,
abys promluvil už.
Jaké zprávy bouří davy?
Svojí radou nám služ!

(C) Stál Nimloth bílý,
měl Elendili rád.
Snad ještě chvíli
smím vás pln síly vůní zvát.

(A) Osude zlý! šíří se zvěst,
nešťastné, co říci mám?
Zatoužil prý povstání vést
proti Vám Amandil sám.

(B) Sluch náš šálí, pověz, zda-li
vskutku nechal se svést?
Jestli s pílí sbírá síly
proti nám zvednout pěst?

(C) Vítr zem čistí,
stříbrné listí svál.
Dál Ardou zpívá,
na slova křivá marně lál.

(A) Blíží se noc, zakryje stín,
neuniknete, Věrní.
Sauron má moc, popel a dým,
čepel se leskne černí.

(B) Utíkáme, klopýtáme,
ale řekni mi, kam?
Dál na východ, dál na východ,
přístav Rómennu znám.

(C) Zoufalý nářek
naděje strávil žár,
královský symbol
zmizel a lidem zůstal svár.