Athelas Parodická Elfská III. věk

Matné světlo pomalu vítězí nad nocí. Jeho cáry se slévají a ztěžka, ale přece přemáhají tmu. Kolem dohasínajícího ohně sedí mezi zeleně oděnými lučištníky několik elfů v modrých kabátcích. Rozbřeskem se chvěje tichý, melodický sten. To Maglor svírá svou ubohou hlavu v dlaních. Úsvit nového, Slunečního věku přináší bolestné události. Včetně následků sindarských způsobů tišení bolesti a jitření radosti. Ach, ta hlava!
Ostatně, zbylí Fëanorovi synové na tom nejsou o nic lépe. Právě se potýkají se zjištěním, že Středozem nabízí mnohé, co jim otec (pravděpodobně z dobrého důvodu) zamlčel.

Zlatovlasý ellon* zkoumavě pozoruje své sklíčené, nedávno (znovu)nalezené noldorské druhy. Beze slova, zato s mírně šibalským úsměvem jim podává na očištěném plátu kůry úhledný svazeček čerstvých bylin. Na temném podkladu září kvítka, lemovaná svěže zelenými lístky. Noldorským pánům cuknou koutky, bratři si vymění významné pohledy ve vzpomínce na včerejší noc. Inu, v něčem mají ti Sindar pravdu. Athelas je rozhodně príma.

- - -

Proslýchá se, že tato píseň vznikla na úsvitě I. věku při historicky prvním setkání Sindar a Fëanorových synů. Po Bitvě pod hvězdami a poražení společného nepřítele nutně následovaly i společné oslavy vítězství - včetně nevyhnutelných dozvuků.
Díky obecnému užití sindarštiny starou píseň zjevně převzali lidé a dokonce ji dovezli na Númenor a zase zpátky (soudě podle označení „králův lístek“).

*ellon = elfí muž, elf (sindarsky)

 Velký dík patří Lerin a Lokýtovi za vhled do historického pozadí písně a za sindarskou verzi, která je součástí PDF s notovým zápisem.

Jitka dodává: Základem písničky je klavírní etuda, kterou cvičil "až do zblbnutí" můj bratr. Úplně původní verze měla, stejně jako zmíněná etuda, jenom durovou část. Pokud si dobře pamatuju, tak česká i quenyjská verze vznikly zhruba současně. O několik měsíců později jsem pocítila potřebu pochopit rozdíl mezi durovou a mollovou tóninou. Ochotný a v hudební teorii vzdělaný bratr se ujal vysvětlování a z pedagogických důvodů předvedl na oné etudě, jak to bude znít, pokud se změní z dur na moll. Složení mollové části Athelasu bylo pak už jen logickým důsledkem, který se sám nabízel.

Athelas

Athelas je príma, lístky světlé, květy bílé,
athelas je príma, pojď s námi si dát.
Králův lístek je báječný, králův lístek je náš,
athelas je príma, pojď s námi si dát.

Proč jsou kalná rána, hlava bolí, srdce svírá,
proč jsou kalná rána, šly hvězdy už spát.
Vím, svět je jen soužení, jak životem jít?
No přece: athelas je príma, pojď s námi si dát!

Athelas ná alma, laiquë lassi, ninqui lóti,
athelas ná alma, nai sucyalyë.
Arano lassë vanimë, arano lasselmo,
athelas ná alma, nai sucyalyë.