Gandalfovy obchodní úspěchy Parodická Hobití III. věk

Bilbo: „Gandalf, Gandalf! Snad ne ten potulný čaroděj, který dal starému Bralovi ty kouzelné knoflíčky do náprsenky /…/?“

S trochou nadsázky pak stačí domyslet, jak to asi vypadalo, když chodil Gandalf po Hobitíně s krosnou plnou knoflíků, spon a mašlí.

Vznik a vývoj písně

První verze písně:

Tuto píseň jsem složila na podzim roku 2001 v době, kdy jsem se mořila s písní Sláva Númenoru. Inspiračním větou byl výše uvedený úryvek.

Jako u většiny mých komických písní se text Gandalfovy písničky složil prakticky sám, stačilo jen zaposlouchat se do komiky situace a zapisovat. S melodií slok (která byla dodatečně vytvořena pod vlivem melodie refrénu) a s akordovým doprovodem mi tehdy pomohl Jakub Kočí známý jako Drak.

Gandalf to sice popíral, že je obchodní zástupce, ale když už se to provalilo, vybalil na nás nacvičený monolog, kterým láká nové zákazníky – v refrénu představí sám sebe, ve slokách pak firmu a její zaměření, významné zaměstnance i kategorie zákazníků.

„Sarumam“ v této první verzi není překlep, jak se někteří posluchači domnívají, ale Gandalfův interní vtípek na účet úspěšnějšího kolegy.

Melodie je jednoduchá, hobitího typu, v refrénu dvojhlasá (možná v ní zaslechnete kombinaci motivů z písní Pluli dva rytíři po vodě a Valčík na rozloučenou). Zpívejte jako kramářskou píseň, můžete zpívat mečivým hlasem, dělat glisando mezi předtaktím a těžkou dobou a doprovázet komickými gesty nebo koulením očí. Jak je libo.

V této původní podobě se písnička dostala v části Hosté také do tištěného zpěvníku Písně Středozemě.

Nahraná verze písně:

Vzhledem ke starobylosti písničky a jejímu charakteru  jsem nepředpokládala, že bychom se někdy propracovali k jejímu nahrávání.

Nicméně osud chtěl jinak. Někdy kolem Tolkienconu 2016 se mě mezi řečí zeptala Lerin, zda jsem někdy slyšela verzi, jak tuhle písničku zpívá Lokýt. Verzi, kde je zpívaná část proložena mluveným slovem, která si tam doplnil on sám. Nechala jsem si to předvést a připadalo mi, že je to přesně to rozšíření, které dává mojí odrhovačce právo k existenci. A Lerin si samozřejmě taky přisadila: „Nahrajete to, prósím, že jo…“

Do plánu nahrávání se dostala v jarním kole 2017. Během přípravy jsme dopilovali hudební aranžmá, o které se zasloužil Bardě (včetně angažování akordeonu a úpravy akordů).

Na Lokýtovu žádost byl zpívaný text písně doplněn o novou sloku týkající se konkurence a bylo provedeno několik drobných úprav textu kvůli lepší výslovnosti.

Nakonec ještě Lokýt doplnil dílo o myšlenku úvodně-závěrečné scénky (včetně zajištění použitého zvuku vrzajících dveří) a Bardě nasadil všemu korunu závěrečnou pointou ve stylu hobitího humoru.

Daniela