Zatmění Romantická Teskná Píseň lidí I. věk

Niënor se Ofélii v lecčems podobá. Úplně jsem ji viděla, jak poblázněná pohledem do očí draka Glaurunga, bloumá po lese, sbírá a rozhazuje kolem sebe květiny a zpívá o chaotických obrazech ze své ztracené paměti. A nakonec se vyčerpáním zhroutí na mohylu elfské princezny Finduilas, kde ji posléze nachází její bratr Túrin, toho času ovšem pod jménem Mormegil. Ani on, ani ona netuší, že právě nalezli svého hledaného sourozence a v této nevědomosti se do sebe zamilují a později se i vezmou a počnou dítě, které se však nikdy nenarodí, protože život Niënor nedlouho potom skončí.

A to je jen jedna z mnoha dílčích tragédií, kterými příběh Húrinových dětí oplývá.

Nicméně píseň Zatmění neměla být ukňučená a melancholická – aspoň ne od začátku do konce. Šílenství Niënor mělo být dle mých představ vyjádřeno divokým tancem. A charakter jak hlasu, tak toho tance měl gradovat a sílit.

Opět přišlo ke cti mé oblíbené flamenco. Tuto představu jsem přednesla Barděti a požádala ho o nějakou flamencovou improvizaci, abych se dostala do nálady. On tehdy vzal kytaru a zapnul nahrávání a naprosto bez přípravy a přemýšlení nahrál asi šest minut flamenconých variací. Tuto nahrávku já potom rozstříhala na prvočinitele, vybrala si motivy, co mě zaujaly, naskládala je za sebe, dopsala k nim melodii, pak také melodii pro sopraninku do předehry a mezihry a posléze i text a píseň byla na světě. Na rozdíl od beletrie, písňové texty se mi nepíší snadno, ale tenhle, co pamatuji, snadný byl. Nemusel moc dávat smysl :-) Šílené postavy jsou v tomto ohledu vděčné. Ale přesto… skrytý smysl tam je.

Píseň byla nahrána v rámci nahrávání alba Húrinovy děti v listopadu 2023, ale dokončena byla až v květnu 2024. K původnímu aranžmá (které ještě bylo Filoménou samozřejmě jak se patří vymazleno) přibylo ještě slibující flamencové intro a samozřejmě nepostradatelné kastaněty.

Nienör si v této verzi zpívám já, ačkoliv jsem ji na představení nehrála. Ale je velmi těžké si při nahrávání nenazpívat vlastní písničku, zvlášť, když o ní máte naprosto konkrétní představy. Když potom navíc Fallon, která Niënor hrála, odmítla účast na podzimním nahrávacím kole, neváhala jsem své představy realizovat. Nechtěla jsem nechat píseň nedokončenou. Leč stejně k jejímu dokončení došlo až o půl roku později, poté, co Fallon do stejného základu nazpívala svou verzi. Teprve pak se u obou verzí současně prováděla poslední technická úprava, kdy se intro, původně nahrané na konci do „prázdného prostoru“ nesvázaného nastavenými tempy, přesouvalo na začátek, kam patří.

V této podobě se píseň na albu neobjeví. Tam uslyšíte jako Niënor Fallon. Ale tato „moje“ verze má své místo zde, na Písních Středozemě. Je zde vlastně jako první „ochutnávka“ z alba Húrinovy děti.

***

Foto k písni: Michal Kára, úprava fotografie: Eliška Nejedlá

Tato fotografie k písni Zatmění skutečně patří – pochází z fan-filmu „Niënor Níniel“ z roku 2011 (režie: Michal Kára), přímo ze scény šíleného běhu lesem.