Máša Súrendil Klepetková

Máša je zpěvačka, multiinstrumentalistka a autorka písňových textů, která se pohybuje na rozhraní mnoha žánrů. S vlastní tvorbou začala už zlobením a komolením písniček v mateřské školce, uceleněji však tvoří od začátku střední školy. Pravidelně vystupuje na Tolkienconu a dalších akcích.

Mimo hudby se zajímá o bojová umění, religionistiku, asijská studia a mnoho dalších věcí, ale Středozem pro ni byla vždycky místem, odkud se neodplouvá snadno, a snad nám ani neodpluje.

Ale nechme Mášu samotnou na sebe prozradit více.

Hudba je od pradávna silou, která člověku dovede nastavit vnitřní svět. Zlepšit či zhoršit náladu. Dotknout se něčeho v nás. Ke zpěvu a tvorbě písniček jsem inklinovala od malička. Vymýšlela jsem parodie, později psala vlastní texty a melodie, ale první opravdovou píseň jsem napsala až někdy ve čtrnácti. Tehdy jsem milovala irský a bretonský folk, později jsem se dostávala i do rockovějších a metalovějších nálad. Celkově mě však inspirují zpěvačky jako Inna Zhelannaja, Karan Casey, Amanda Palmer, Tori Amos, které - (každá ve svém žánru) dokáží proplést slova, příběh, a svůj osobitý výraz. Z českých luhů mám velmi ráda písně Jaroslava Tulky, nebo starou punkovou Znouzecnost.

Prošla jsem si několika kapelami (např. Malá bílá vrána, Unfairytales, v současné době (2013 pozn. red.) perkuse a zpěv v Jull Dajen) a dlouhou dobu v dobrém tvůrčím duchu spolupracuji s houslistou Radimem Lapčíkem. Poslední dobou se učím vystupovat samostatně, psát texty nejen v češtině, a ráda bych po sobě zanechala alespoň pár věcí, které si lidé budou zpívat u ohně nebo ve sprše :)

K Tolkienovi jsem se dostala díky spolužačce, která mi s tajemným výrazem a nadšením v páté třídě doporučila Hobita, což jí dodneška nezapomenu. V Rusku na chatě jsem pak narazila na Pána Prstenů, a první "tolkienisty", které jsem pak vyhledala i v Praze, a mohla tak trávit příjemné večery s čajem v inteligentní společnosti, kde se kromě lingvistického kroužku a tlachání také občas hrálo na kytaru a zpívalo. Od té doby každý rok vystupuji tradičně s tolkienistickou částí své tvorby na zimním Tolkienconu a jsem ráda, že se i v dnešní uspěchané době najde tolik lidí, kteří se nebojí zastavit a snít.

V současné době se živím překladem a tlumočením, studuji vysokou školu a učím se hrát na uilleann pipes a další podivné hudební nástroje. Snažím se jít příkladem, a dokázat lidem, že dělat hodně věcí najednou nemusí nutně znamenat dělat je špatně, a vzdávat se svých snů jenom proto, že bude rozumnější je plnit "někdy v budoucnu" je hloupé.

Více